Hrady a zámky na Dyji

V Podyjí se nachází řada pozoruhodných hradů a zámků:Bítov, zříceniny Cornštejna, Frejštejna a Nového Hrádku s jedinečnou vyhlídkou na meandrující řeku, pohádkově krásný zámek Vranov nad Dyjí nad stejnojmenným městečkem, na Rakouské straně pak hrady Hardegg a Kaja. Všechny jsou přístupné veřejnosti, na Bítově a Vranově dokonce na turisty čekají i kvalitní fonotéky.




Vranov nad Dyjí - pohádkový zámek

Předchůdcem vranovského zámku byl hrad, založený na strmém ostrohu nad řekou Dyjí nejpozději v 11. století coby součást podyjské obranné soustavy. Na stejném místě pak nechal koncem 17. století rod Althanů vybudovat nádherné barokní sídlo, jehož nejcennější části projektoval vynikající rakouský architekt J.B.Fischer z Erlachu. Dominantou zámeckého areálu je vedle kaple Nejsvětější Trojice zejména umělecky mimořádně hodnotný Sál předků, jehož kupoli zdobí freska J.M.Rottmayra. Prohlídková trasa bohatě zařízenými zámeckými interiéry dokumentuje kulturu šlechtického bydlení koncem 18. a celého 19. století. Sály doplňuje soudobá kamenina z místní keramické manufaktury, která svou výrobou napodobovala známou anglickou značku Wedgewood. Vranov si oblíbili čeští filmaři, natáčela se tu například pohádka Nesmrtelná teta a romantický film Andělská tvář.
www: Zámek Vranov nad Dyjí


Zřícenina Nový Hrádek

Zřícenina se nachází v nádherném prostředí Národního parku Podyjí, západně od Znojma. Původní gotický hrad zde nechal vybudovat moravský markrabě Jan Jindřich někdy po roce 1358. Před ním vystavěli další držitelé Nového Hrádku předsunuté opevnění, které se postupně proměnilo v hrad. V roce 1645 byl celý areál dobyt a vypleněn Švédy a starší část již zůstala zříceninou. Přední hrad šlechtičtí majitelé po částečné obnově opět využívali jako letní lovecké sídlo. Ve 20. století o Novém Hrádku čtyřicet let věděli jen vojáci Pohraniční stráže-ležel totiž v zakázaném pásmu, kam normální smrtelníci neměli přístup. Teprve po roce 1990 mohli návštěvníci opět obdivovat atraktivní vyhlídku na členité moravsko-rakouské Podyjí s hlubokým kaňonem meandrující řeky Dyje. Během doby kdy se tu zastavil čas, ovšem nelenila příroda. Výsledkem proto je malebné středověké sídlo, jedinečně propojené s mimořádnou přírodou Národního parku Podyjí, místo tajemné a opředené řadou legend.
Nový Hrádek je dobře dostupný na kole po cyklotrase Greenways za vinicí Šobes.

Nový Hrádek


Cornštejn - skála hněvu

Skála hněvu - tak by se dal přeložit název zříceniny na úzkém skalnatém ostrohu nad Vranovskou přehradou, z níž se návštěvníkům otvírají působivé výhledy do okolí.. Cornštejn byl vybudován v první polovině 14. století coby královská pevnost v linii podyjských hradů na jižní moravské hranici českého státu. Hrad vystavěli někdy po začátku 14. století páni z Lichtenburka, první zmínka o něm pochází z roku 1343. V létě 1465 dobyli Cornštejn vojáci krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1542 byl hrad opraven, aby mohl vzdorovat eventuálnímu tureckému přepadu. Když toto nebezpečí pominulo, posádka hrad opustila a roku 1580 se Cornštejn uvádí již jako pustý. Dobře zachovalá a v nedávné době nákladně restaurovaná zřícenina se nalézá u vranovské přehrady, naproti hradu Bítovu.




Frejštejn - loupežnické doupě

Romantická zřícenina nad obcí Podhradí nad Dyjí byla oblíbeným doupětem lapků a loupežníků. Ti první se tu usadili někdy na sklonku 13. století, než proti nim v roce 1283 se souhlasem českého krále vytáhla trestná výprava z Rakouska, která hrad dobyla a pobořila. O více než sto let později se na loupežnickou dráhu vydal i významný představitel moravské šlechty Jan Krajíř z Krajku.Jeho rejdy ukončili moravští pánové, kteří hrad vykoupili. V roce 1487 byl Frejštejn uváděn již jako pustý.


Hrad Bítov

Hrad byl založen v 11. století jako první z řetězce hradů na jižní hranici přemyslovského státu. První písemná zmínka o hradu Bítov pochází z roku 1061. Hrad byl založen na ostrožně na levém břehu říčky Želetavky. Hrad byl členěn na tři části oddělené navzájem valy. Svým vzhledem se ještě příliš nelišil od starších hradišť. Bítov zaujal významné místo ve znojemském údělném knížectví a v zastavení postupu německé kolonizace na sever. Další písemné zprávy o hradu pocházejí z 80. let 12. století kdy se český kníže Bedřich rozhodl v roce 1185 napadnout svého rivala znojemského knížete Konráda Otu a podle zprávy kronikáře Jarlocha vyplenil znojemskou provincii. Při tomto tažení však hrad Bítov nebyl dobyt. Kolem roku 1200 byl nahrazen původní hradský systém novým rozdělením kraje a výrazem tohoto nového uspořádání je i početná řada zeměpanských správců hradu Bítova. Bizardní kouzlo Bítova dotváří početné sbírky vycpaných zvířat - upomínka na sběratelskou činnost posledního majitele, barona Jiřího Haase a jeho slavnou zoologickou zahradu, jednu z největších soukromých ZOO na kontinentě.Nejvyhledávanější je kolekce vycpaných psů nejrůznějších ras, největší tohoto druhu na světě vůbec, zapsaná v Guinessově knize rekordů. Rodiny s dětmi ocení vedle zoologické zahrady s množstvím drobných savců rovněž expozici hradních , lesních a vodních strašidel ve sklepení hradního pivovaru. Turistickou nabídku doplňuje proslavená fonotéka sklep pánů z Lichtenburgu.


Kaja (hrad)

Hrad Kaja (česky Chyje) se nachází v Rakousku asi 3 km jihovýchodně od města Hardegg. Hrad byl založen pravděpodobně již před 12. stoletím. Od 12. století byl hrad sídlem knížecího rodu Kuenringů (z tohoto rodu pocházela milenka krále Přemysla Otakara II. Anežka z Kuenringu, zvaná Palceřík, matka jeho nemanželského syna Mikuláše, pozdějšího vévody Opavského). Koncem 14. století byl jeho majitelem Jindřich z Lipé, později přešel do majetku rakouského rodu Einzingerů. V roce 1425 byl pobořen husity, poté byl znovu opraven, ale po přesídlení majitelů do zámku v blízkém Niederfladnitz je již roku 1672 označen jako pustý. Koncem sedmdesátých let 20. století byla opravena hradní kaple a upraveny místnosti v hradním paláci. V upravených místnostech je instalována výstava o historii hradních pevností na řece Dyji. Pod hradem se nachází hluboký kaňon potoka Kajabach s bizarními skalisky.


Státní zámek Uherčice

Počátky panského sídla v Uherčicích jsou spojeny s rodem Krajířů z Krajku, kteří zde na přelomu 15. a 16. století vystavěli pozdně gotickou tvrz. Od roku 1562 vlastnil zdejší panství dolnorakouský rod Strejnů ze Švarcenavy (Strein von Schwarzenau), po nich Berchtoldové a pak Heisslerové z Heitersheimu. Jesliže Krajířové ještě stihli přestavět původní tvrz na zámek, další jmenované rody jej podstatně rozšířili, takže na počátku 18. století se již jednalo o rozsáhlý komplex, tvořený čtyřmi samostatně vystavěnými celky s kvalitní architekturou. Od roku 1768 do roku 1945 vlastnili zámek Collalttové. Vnější podoba jejich sídla se již v podstatných rysech neproměnila, na rozdíl od interiérů, ve kterých proběhly klasicistní a poté romantické úpravy. Zkázu Uherčicím přineslo období po druhé světové válce. Zemědělský státní statek a československá armáda za čtyřicet let málem zničily celý zámek, budovaný a v dobrém stavu udržovaný po staletí. Jeho záchrana nastala doslova v hodině dvanácté. Dnes jsou nejzajímavější části postupně opravovaného zámku již přístupné veřejnosti. Okolí Uherčic rádi navštěvují lidé, kteří milují pobyty v odlehlé, ale o to více romantické krajině.



Čížov

Návštěvnické středisko Správy NP Podyjí se nachází v jedné z obcí ochranného pásma NP, v Čížově. Pro jeho zřízení byla použita budova bývalé celnice, která byla pro tento účel opravena a postupně jsou uváděny do provozu její jednotlivé části. Středisko bylo uvedeno do zkušebního provozu v létě 1997. Momentálně se v budově nachází informační kancelář s prodejem propagačních a odborných materiálů, přednáškový sál s možností videoprojekcí a sociální zázemí. Ve výstavních prostorách je postupně instalována stálá expozice seznamující návštěvníky s přírodou, historickým vývojem a zajímavými místy oblasti.Počítá se i s otevřením restaurace v přízemí budovy. Provoz střediska bude i nadále sezónní. V letních měsících je otevřeno denně, na jaře a na podzim o sobotách, nedělích a svátcích. Strážní věž (405 m n.m.) je součástí památníku představujícího jedinou dochovanou ukázku části bývalé želené opony v tehdejší Československé socialistické republice. Železná opona hermeticky uzavírala státní hranici s Rakouskem a Německou spolkovou republikou. Zátarasy byly opatřeny signální soustavou, která prakticky znemožňovala jeho nepozorované překonání. Linie této stavby byla několikrát přesunována směrem do vnitrozemí. Poslední verze měla podobu 20 m široké linie.


Hardeggská vyhlídka

Skýtá mimořádný pohled do údolí Dyje a na město Hardegg. Původní vyhlídkový altánek z roku 1885 se nazýval Luitgardinou vyhlídkou. Později zpustl a byl zcela zničen. Altánek byl rekonstruován Rakouským klubem turistů a v roce 1990 byl jako dar předán tehdejší Správě CHKO Podyjí. Pod vyhlídkou jsou výrazné skalní amfiteátry s chráněnými druhy rostlin a živočichů.


Hardegg

Nejmenší město Rakouska těsně za hranicí. Zajímavý je farním kostel sv. Víta ze 13. století. V podzemních prostorách se nalézá hrobka, do níž bylo pohřbeno několik generací pánů z Hardeggu. Pod kostelem stojí kruhový karner z r. 1160. Jeho spodní prostor sloužil jako kostnice, horní jako kaple. Hardegg leží na soutoku Dyje a jejího nejsilnějšího přítoku mezi Vranovem a Znojmem - potoka Fugnitz. Městečku dominuje hrad vystavěný ve 12.-13. století. Dnes jsou na hradě umístěny památky na Maxmiliána Habsburského, který byl jako mexický císař zavražděn r. 1867. Část expozice doplňují sbírky umění starých Mayů, Inků a Aztéků. Hrad je od dubna do poloviny listopadu po celý den otevřen. Východisko turistických cest do NP Podyjí. Nachází se zde i hraniční přechod pro pěší a cyklisty.


Lukov

Rozsáhlá zřícenina gotického hradu se zachovaným pilířovým mostem a vstupní branou. Postaven pravděpodobně v 1. pol. 13. st. Rozšiřován ve 14. a 15. st. Několikrát obléhán a dobyt. Na konci 18. st. opuštěn a postupně rozebírán.


Lesná

Obec v ochranném pásmu NP. Založeno roku 1794. Kostel sv. Terezie z roku 1868. Částečně se zde zachovala původní lidová zástavba, větrný mlýn-sloužící jako restaurace a muzeum veteránů.